Tady je něco o mě.
Jmenuju se Kuba a je mi 15 let. Chodim do školy v Brodku u Konice kde taky bydlim. Baví mě fotbal kterej hraju závodně, hokej, florbal atd. Jinak mýma oblíbenejma fotbalistama jsou Cesc Fabregas, Joe Cole, Ashley Cole, Quaresma a Mickaël Essien. Ve světě normálního fotbalu fandim Arsenal FC, Juventus FC, Real Madrid CF, SK Sigma Olomouc a TJ Jiskra Brodek u Konice .V hokeji to jsou HC Hamé Zlín, HC Slavia Praha, HK Jestřábi Prostějov, Colorado Avalanche, Pitsburgh Penguins a Ducks of Anaheim.
Moje ¨fotbalová kariéra":
přípravka- TJ Jiskra Brodek u Konice (2003-2004)
žáci- TJ Jiskra Brodek u Konice (2005-2008)
dorosti- TJ Jiskra Brodek u Konice (2008-?)
Přípravka:
Jinak za přípravku sem hrával na levé záloze kde se cítím jako ryba ve vodě. Byl sem v ní taky kapitán. Hráli sme jen 4 přáteláky páč žádná soutěž nebyla, byli jsme i na jednom turnaji kde sme odehráli 4 utkání a co si pamatuju tak tak sem za těch 8 zápasů nastřílel 5 gólů.
Žáci:
Za žáky sem první sezonu nastupoval spíše z lavičky, kvůli prodělané vážné nemoci po které sem nemohl půl roku hrát, proto jsem vynechal jednu sezonu (04/05), a taky kvůli přetlaku v týmu. V sezoně 2006/2007 už sem nastupal v základu na postu levého obránce. Tam se mi taky líbilo, často jsem zakládal protiútoky nebo se na levé straně hodně vytahoval, bránění jsem zamozřejmě moc nezanedbával. Ke góĺu jsem měl několikrát blízko avšak štěstí se na mne neusmálo. V sezoně 07/08 už jsem nastupoval na levé záloze vyjimkou byl jen první zápas v obraně. Dlouho jsme se střelecky trápili, 3 zápasy jsme nemohli dát gol, ale v tom čtvrtém jsme už skórovali mojí zásluhou. ale musím poděkovat memu spoluhráči Handymu který mi to naservíroval před prázdnou bránu ačkoli již mohl střílet. Vyhráli jsme 1:0. Na druhý gol jsem čekal dlouho, i když jsem v každém zápase spálil minimálně 3 šance, ale čekání se vyplatilo. byl to myslím 5. zápas na jaře a hráli jsme proti Lipové, tedy derby. Dala se předpokládat velká návštěva ( na naše poměry) ale na začátku to tak nevypadalo. Avšak zhruba po 15-ti minutách už bylo na hřišti hrubým odhadem 60 lidí a na takovou návštěvu fakt nejsme zvyklí. Ale dalo se to čekat. Bohužel se nám začátek moc nevyvedl a zhruba ve 20. minutě otevřel skóre hostující záložník střelou z 25-ti metrů pod břevno. Jako vždy jsem musel nějakou tu šanci spálit ale v tomhle zápase mě to mrzelo 2x víc. Brankář vyběhl proti balonu ale napálil ho do mě a míč se odrazil zhruba 15 před poloprázdnou bránu a ja běžel za balonem ale ten se mi zapletl mezi nohama a tak z toho nic nebylo. Ve druhém poločase jsem měl taky několik příležitostí a ta nejvážnější byla zhruba v 50. minutě kdy mi míč proletěl 10 cm před hlavou a já mohl zavěsit. moje chvíle ale přišla o pět minut později. To když se udělala skrumáž na hranici vápna golman už měl na dosah míč ale já mu ho vypíchl pokopl si míč abych se otočil k bráně a vystřelil jsem k vzdálenější tyči. Na brankové čáře stáli asi 3 hráči ale přes skrumá neviděli míč a ten se dokutálel až do branky. Rozběhl jsem se ke spoluhráčům, kteří mi ani nedovolili zvednout ruce. Uvědomovali si stejně jako já jak je ten gol důležitý. Nešlo jen o ten bod co jsme získali ale šlo o prestiž. Neprohráli jsme se silnějším soupeřem a ve škole se nám nesmáli. V tom zápase jsem ze sebe vydal maximum, hodně jsem toho naběhal a rozdal hodně přihrávek. Byl to muj nejsilnější okamžik ve fotbale. Podle trenéra jsem byl nejlepším hráčem na hřišti a i to mě těšilo, že jsem podal dobrý výkon.
Bohužel o týden později jsem si v zápase při neštastném pádu zlomil klíční kost a bylo mi jasné že jsem pro tuhle sezonu dohrál a mrzelo mě to o to víc že tohle byla moje poslední sezona v žácích.
Dorost:
Avšak uzdravil jsem se a za chvíli nám začíná sezona za dorostence. Jelikož jsme v téhle soutěži nováčci, počítáme s velkými gólovými příděli. Ale hlavně že budem hrát fotbal.